Ze vzpomínek pana  Josefa Lišky z Hrachovce, který stál u zrodu lyžařského vleku: 

„Původní záměr vznikl,  když  parta mladých ogarů z Hrachovce si v letech 1968-9 postavila „U kříže“ srubovou chatu a za horizontem na louce „U Krůpů“  lyžovali a poctivě šlapali kopeček. V té době na protějším svahu lyžovali Veselané ,  ale s tím rozdílem,  že se tahali nahoru vrátkem. Tuto variantu jsme se pokusili také uskutečnit. V roce 1979,  kdy jsem dokončil stavbu  domu a se syny jezdil na lyže, jsem tuto myšlenku znovu oprášil a začal jsem se zajímat o možnosti zhotovení  lyžařského vleku.  V té době jsem měl  spoustu přátel  v tehdejší Tesle,  kteří stavili a vyvíjeli lyžařské vleky na  Horní Bečvě. Vzhledem k situaci,  kdy TJ Hrachovec se odmítlo  na této investici podílet,  jsem se tento záměr rozhodl řešit přes Svazarm,  jehož jsem byl členem.  První počinem bylo pořízení prvního pohonu s převodovkou.

Posléze se  řešily pozemky  a  podklady pro stavební povolení.  Mezitím jsem se seznámil s p. Onderkou a rodinou Kremlovou  z  Veselé.  Celé povolovací řízení se řešilo přes TJ Veselá,   jehož předsedou byl  Aleš  Bardoň,  který mne seznámil s předsedou národního výboru  p. Malíkem a tajemníkem p. Bardoněm st. Těmi byla odsouhlasena výstavba  chaty v  „akci Z“. Mezi tím již probíhala výroba technologie a terénní úpravy. V roce 1982 se poprvé rozjel vlek.  V té době se již přidávali další  spolupracovníci - rád bych jmenoval  Vlčka Bohumila,  který se podílel na elektroinstalaci,  Ing. Kristena - na projektové dokumentaci  (kterou nebylo vůbec jednoduché potvrdit autorizačním razítkem),   Karla Hrachovce, který se nemalou měrou podílel a ještě stále podílí na soustružnických pracích a  nesmím opomenout tehdejší omladinu z Hrachovce:  Lumíra Kneblového, Tomáše Grygara, Petra Hynka, Radima Otahala,  kteří se podíleli na všech pomocných pracích. V roce 1983 byla provedená kolaudace bez vážných závad. Chodila tam i omladina  z Veselé, kterou  vedl  Bedřich Onderka. V roce 1984 zakoupilo TJ novou hnací jednotku o výkonu 7KW,  která stála 15 000 Kč a nám vznikly nemalé problémy s elektronapájením,  kdy horní konec Veselé v době provozu vleku měl značné problémy s elektrospotřebiči.  V roce  1986 bylo zakoupeno nové tažné lano. Za zmínku stoji také nutné poražení asi 15 ks vzrostlých smrků v dolní části, kde se projíždělo na spodní louku 20m širokým traversem.

V průběhu  let  do roku 1992, kdy si vlek převzala pod svou péči TJ Veselá,  byly tři zimy bez sněhu. S odstupem  času můžu pouze konstatovat , že nebýt současné party nadšenců -  jako jsme byli my - tak toto zařízení již zaniklo“.

Zdroj: Kronika Veselé 2018, p. Jarmila Kubrická